Toto téma nosím v hlavě již dlouho - a dozrálo na den pohanských přechodových rituálů konce zimy a počátku jara. Není to jistě náhoda, přimícháme-li k teologicky-pohansko-konzumnímu "mišmašu" návštěvu prezidenta země, která dlouhodobě nejen nerespektuje lidská práva, ale např. průběžně vykazuje i největší množství poprav.
Je to divná doba, ve které žijeme. Nepoučeni historickými průsery jsme opětovně volili populisty a tato "elita" leze nyní do pozadí další mocnosti při představě sebrání pár drobků od bohatého stolu. A v naději, že vyvolá u stáda svých voličů dojem, že je ochrání. Asi před sebou samými. Nebo hergot před kým?
Skupiny xenofobních aktivistů jsou ochotny lynčovat každého "ne-bílého ne-Čecha" a přitom jim zcela uniká, že výprodej obsahu státu je dávno v plném proudu. Nejen na hmotné úrovni (suroviny,firmy, sportovní kluby a pod.), ale hlavně v rovině lidské a lidského zdraví dobrovolnou ztrátou kulturních a duchovních hodnot (politizace médií, masové akce s reklamním či ideovým podtextem, nabídka jedovatých potravin dle vlastního výběru, oslavy obsahově prázdných svátků, plošné zákonné očkování a pod.).
Mluvíme zde o plíživé likvidaci svobody lidí! O otroctví, ve kterém se rodí, žije a umírá převážná většina lidí.
A největším pomocníkem pro naplnění výše uvedeného je většinová životní strategie vědomé nevědomosti. Jinak řečeno skutečnost, že hovno zametené/zakopnuté pod postel nepřestane tímto smrdět. Naopak, bude smrdět víc a víc.
Tak se totiž chováme ke všemu, co se nám nelíbí, co by nás mohlo děsit. Nechceme slyšet o zabíjení a zotročování jiných lidí na Zemi, neb se nás to přece netýká! Jen ať si to vyřeší pěkně tam kdesi daleko sami! Nechceme vidět "výrobu" masa v katastrofálních podmínkách velkochovů. My chceme jen ten svůj steak či řízek a hlavně nic nevědět o tom, jak se na pult diskontu dostal. Nechceme se zabývat likvidací částí i celých ekosystémů ať blízko, či někde bůhví kde na jiném kontinentu. To se nás přece netýká!
I když se společnost více a více polarizuje, svět není ani jen černý, ani jen bílý. Rozhodnutí o tom, v jakém světě chce žít, je v rukou, či přesněji v mysli každého člověka. Jsem velmi vděčný a z celého srdce děkuji, že poznávám více a více lidí, kteří se vědomě rozhodují o tom, v jakém světě žijí a žít chtějí. A totéž nabízejí hlavně svým dětem.
Život v přátelském vesmíru - a nejen na jaře - vám z celého srdce přeje cestář Petr.
A slibuji, že příští text bude zase o stromech ;)
"Deset malých černoušků mělo rádo med, jeden z nich se ulízal, zbylo jich devět, devět malých černoušků mělo rádo rum, jeden z nich se ubumbal, zbyl jich osm, osm malých černoušků stavělo si dům, jeden z nich spad do malty, zbylo jich sedm, sedm malých černoušků šlo na medvěda, medvěd jich pět zašlápl, zbyli jenom dva, dva malí černoušci ťapali světem, jeden z nich se uťapal, zbyl jenom jeden, jeden malý černoušek vzal si černošku a měli spolu do roka deset černoušků."
Netuším, kde a kdy tahle krásná říkanka - písnička vznikla, ale vzpomněl jsem si na ní ve chvíli, kdy jsem přemýšlel, jak je jen možné, že někdo znovu oprašuje nerealizovaný záměr nacistů a komunistů! Záměr postavit přehradu / zde "suchý polder" v údolí Berounky na Křivoklátsku. Ano, to se skutečně stalo a z peněz daňových poplatníků již byla zpracována studie proveditelnosti.
foto http://www.ochranaprirody.cz/
Bylo deset malých Čecháčků. Byli to dlouholetí kamarádi, i když si tedy navzájem moc nevěřili. Ale každý z nich věděl něco na ostatní a tak prostě drželi basu. Jedno měli společné - touhu po větší a větší moci. Jak se k ní dostat? Nejjednodušší vždy bylo si ji koupit. Kde na to pořád brát? A ten nejchytřejší z nich dostal skvělý nápad.
Ale nejprve něco o každém z nich.
První byl majitelem rozsáhlých, tržně však takřka bezcenných pozemků v záplavovém území Berounky. Druhý pokládal a překládal inženýrské sítě. Třetí stavěl a boural domy. Čtvrtý obchodoval s pozemky a nemovitostmi. Pátý se specializoval na vodní stavby. Šestý měl firmu specializující se na stavbu silnic a mostů. Sedmý byl vysoko postaveným úředníkem na ministerstvu zemědělství. Osmý byl parlamentním politikem jedné z vládnoucích stran. Devátý měl velký ateliér, projektující mj. vodní stavby. A ten desátý, nejchytřejší? Uhodnete?
Ten desátý byl právník, hájící mj. stát v různých kauzách. Ano, i na něho čeká díl, pokud se vláda (nikoliv stát, neb tato vláda nepracuje pro blaho státu) rozhodne projektem vážně zabývat. Ze strany občanských iniciativ, spolků, sdružení apod. jistě přijde řada žalob - a čím více, tím lépe. Však obhajobu projektu stát zaplatí ochotně z peněz těch, kdo tento projekt rozporují a odmítají.
Připomíná vám to něco? Toto je realita.
Z probouzejícího se jara cestář Petr
