Na blížící se "Den za obnovu lesů" lze nahlížet z mnoha stran. Níže naleznete čtyři pohledy, které Vám mohou pomoci v rozhodování, zda se do akce zapojit či nikoli.
1. Pohled globální
Přírodě je naprosto lhostejné, zda tady či onde bude les, město nebo poušť. A zrovna tak je jí jedno, jestli bude její součástí člověk. Přestaňme si konečně nalhávat, že chráníme přírodu!
K přežití člověk potřebuje vyhovující životní prostředí. To by měl chránit a nikoli ničit, jak se mu často daří. A součástí vyhovujícího životního prostřední jsou lesy. Lesy zdravé, vitální, čistící a kyslíkem obohacující vzduch, lokálně regulující klima, zadržující vodu apod. Otázkou je, zda takový les dokáže vytvořit člověk. Historická zkušenost ukazuje, že nikoli.
2. Pohled celospolečenský
PR. Dvě takřka magická písmena jako symbol současnosti. Přetváří a mažou hranici mezi realitou a virtuální realitou. Mezi skutečností a jejím převráceným či pokrouceným obrazem.
"Jak nejlépe vylepšit image na místě přešlapující vlády, než nějakou akcí, apelem na celospolečensky citlivé téma? Nebo spojit hned několik takových témat dohromady? Globální oteplování, sucho, kůrovcová kalamita. To přece musí oslovit každého! Zvláště ty uvědomělejší a odpovědnější, co chodí poslední rok remcat do ulic s voláním po jakési demokracii. Ti si přijdou s dětmi zasadit pár stromků a třeba přijdou i na jiné myšlenky. V každém případě si připíšeme kladné body!"
3. Pohled chemicko-fyzikální
Počátky umělé, nevyvážené druhové skladby lesů na území dnešní ČR se datují již do středověku, kdy docházelo ke skutečně masivnímu odlesňování krajiny (stavební materiál, výroba dřevěného uhlí, dehtu, potaše apod.). Mizející zdroje dřeva bylo třeba nahrazovat, jako nejvhodnější adept se ukázal smrk ztepilý (později také ze S. Ameriky dovezená borovice vejmutovka). Z dnešního pohledu lze konstatovat, že min. 200, spíše 300 a více let je na stále větší rozloze, na stejných lokalitách vysazována stejná dřevina, a tou je smrk.
Opadem u smrku je kyselé jehličí, které celá staletí na stejném místě okyseluje půdu. Vsakující se dešťová voda se z PH neutrální tak stává kyselou a reaguje se zásaditými látkami v půdě. Doslova je vymývá. Absencí dřevin se zásaditým opadem (např. listí buku, lípy, javoru a dalších) nejsou tyto zásadité látky doplňovány a je jich na zmíněných lokalitách v půdě fatální nedostatek. Smrkové monokultury, na historicky stejných stanovištích, jsou tak stále oslabenější, a stávají se snadným soustem např. pro lýkožrouta smrkového. Bude-li na zmíněné plochy opět vysazen les, i smíšený, kde ovšem bude dominovat smrk a nebudou významně (většinově) zastoupeny listnaté dřeviny se zásaditým opadem, vyroste místo zdravého a vitálního lesa opět jen množina neduživých stromů a historie se bude opakovat.
4. Pohled environmentální
Les není pouze území hustě porostlé stromy. Je to úžasný, dosud málo prozkoumaný a pochopený ekosystém, tvořený, krom podloží, viditelnými (stromy, zvěř apod.) a neviditelnými (kořenový systém, podhoubí apod.) částmi.
Přirozený (nehospodářský) les je gigantickou komunikující sítí, ne nepodobnou neuronové síti se synapsemi v lidskému mozku. Organizmy mezi sebou sdílejí informace, živiny a dokonce si dokáží i pomáhat. Naopak umělý, lidskou rukou vysazený les ze semen bůhví odkud velkou část popsaných vlastností ztrácí. Je to takový "dětský domov" stromových sirotků, kteří živoří daleko od matky a sourozenců. V půdě, postrádající díky výše popsanému překyselení dostatek zásaditých látek. Pro dokreslení jejich neradostného života - stromy jsou z ekonomických důvodů káceny, přepočteno na délku lidského života, ve věku teenagerů.
Vážně si myslíte, nebo doufáte, že ministerstvo zemědělství, které počátkem srpna t. r. posvětilo trávení hrabošů plošně rozhozeným jedem (po masivní vlně kritiky rozhodnutí po týdnu dočasně pozastavilo), či které podporuje velkoplošné používání zdraví ohrožujících pesticidů to s Vámi myslí dobře? Že vládně-koaliční kormidelník otočil najednou plavidlo o 180° a chce a bude dělat vše pro záchranu a obnovu české krajiny?
Rozhodnutí je pouze na Vás.
Autor se profesionálně zabývá vyhledáváním a likvidací invazních a nepůvodních druhů (zvláště netýkavky žláznaté a borovice vejmutovky) na územích CHKO Lužické hory, Labské pískovce a NP České Švýcarsko. Denně tráví mnoho hodin v krajině, kde nejen pracuje, ale i naslouchá a učí se.
