Proč se cítíme v lese dobře?

Stromy během dne produkují kyslík, filtrují vzduch od prachových částic a zvlhčují ho - nám se pak v lese dobře dýchá. To ví přece každé dítě? Neví, dokonce to neví ani mnoho dospělých. To ale nechme nyní stranou. 

Stromy žijí v mnohem, mnohem pomalejším rytmu, než člověk či zvířata. A člověk, zvláště je-li v neustálém spěchu a stresu (práce, partner/-ka, děti, škola, zdraví ... minulost, budoucnost apod.) se pobytem v lese zpomalí. Doslova začne podléhat pomalejšímu rytmu, hlava se začne čistit, prohloubí se dech ... a člověk se mnohem více ocitá v (ne)vědomé přítomnosti Tady a Teď. Samozřejmě, běžec či šílený biker se sluchátky na uších bude mít užitek jen z čistšího lesního vzduchu, nic ho v lese nezpomalí - ani v hlavě, ani v nohách!

V lese se člověk cítí dobře ještě z jiných důvodů. Snad těmi nejvýraznějšími jsou pocity sounáležitosti, soucitu a pomoci, které lesem prostupují. Stromy nemají ego, a tak na rozdíl od lidí nezapomněly nic ze základních instinktů přežití a v rámci jednoho druhu si pomáhají. Jednoho druhu? Ano, rozdíl mezi smrkem a břízou je podobně veliký jako mezi člověkem a psem či kočkou. Mezidruhově si tedy nepomáhají, ale ani si cíleně neškodí.

Ale jak to s tou pomocí u stromů vlastně je? Jeden příklad za všechny. V  lese propustí vzrostlé stromy pod sebe jen 1-2% slunečního svitu, potřebného pro fotosyntézu. Z toho by malé semenáčky nevyžily a tak je ti velikáni - rodiče - přikrmují přímými srůsty kořenů a přes síť podhoubí svými přebytky cukrové šťávy. A teprve až některý z velikánů padne a slunce vzniklou "dírou" ozáří i přízemí, začnou se semenáčky rychle vytahovat vzhůru. V rámci jednoho druhu i v nejtěsnější blízkosti, stejným tempem, společně. Tak to ovšem plně funguje pouze v přírodním (tj. hospodářsky nevyužívaném) lese.

Stromy komunikují, cítí a možná i přemýšlejí. Jednotlivé stromy nemají žádnou strukturu podobnou lidskému mozku, ale les, propojený srůsty kořenů a neuvěřitelně hustou sítí podhoubí, už neuronovou síť se synapsemi velmi připomíná. A tak je (přírodní) les jakýmsi superorganismem, o němž doposud víme jen velmi málo.

Ale víme alespoň to, že klidným pobytem v lese (procházka apod.) se čistí celý lidský organismus, mnohé starosti odcházejí a často, máme-li otevřenou mysl, přicházejí nápady. Třeba jak vyřešit nějaký "neřešitelný" problém :)